|
|
Povídková tvorba Émila Zoly
HNOJSKÁ, Anežka
Předkládaná bakalářská práce se zabývá Émilem Zolou a jeho povídkami, které v dnešní době nejsou příliš známé. Úvodní část se zaměřuje na naturalismus a jeho vývoj ve Francii a dále na samotného Émila Zolu. Druhá část práce představuje povídkovou tvorbu tohoto spisovatele a její rozmanitost, která ne vždy spadá do naturalistického pojetí literatury. Dále se práce soustřeďuje na tematický a žánrový rozbor těchto povídek.
|
|
|
Recepce vybraných děl J. K. Šlejhara
MIHÓKOVÁ, Zuzana
Bakalářská práce se zabývá recepcí Šlejharových povídek, jimiž jsou próza Florian Bílek, mlynář z Byšic: příběhy z vesnického života a povídkové soubory Co život opomíjí a Z krajského města. První část dokumentuje primární recepci zejména z publikovaných časopiseckých kritik z období Šlejharova života a krátce po jeho smrti. Následuje část zaměřená na sekundární recepci z let 1959 až 2008, kterou čerpám především z literárně historických knih. Závěrem porovnávám recepci na základě přeměny úhlů pohledu a zdůrazňování různých aspektů.
|
|
|
Tři podoby české naturalistické prózy
KLEWAROVÁ, Adéla
Materiálem této diplomové práce jsou prózy Karla Matěje Čapka Choda (Kašpar Lén mstitel), Josefa Merhauta (Vrah?) a Josefa Karla Šlejhara (Dojmy z přírody a společnosti). Nejprve jsou tito autoři stručně představeni, pozornost je rovněž věnována rámcovému zmapování vydání a recepce jejich vybraných próz. Jádro diplomové práce je analytické a interpretační, část práce je tedy zaměřena na analýzu jednotlivých textů co do jejich látky, motiviky, sémantiky, ale i poetiky, přičemž kontrastivní oporou zde jsou eseje a romány É. Zoly. Cílem diplomové práce je zjistit, jakým způsobem texty korelují s naturalismem, tzn. v jaké míře je možno o daných textech hovořit jako o naturalistických a zda a jak korespondují s jádrovou variantou naturalismu Zolova. Využito je mnoho zdrojů tištěných (příručky literárně historické, lexikografické), ale i elektronických (caslin, retrobi).
|
|
|
Ignát Hořica: C.K. důstojník na slovanském jihu
HAVLÍČEK, Filip
Tato bakalářská práce pojednává o Ignátu Hořicovi a jeho díle. Jedná se však o neúplnou monografii - přesahovala by rozsah bakalářské práce. Práce se dělí na 2 části - teoretickou (přehled života) a praktickou (přehled díla s hlavním tématem vojenského prostředí, na nějž je obzvláště přihlíženo stručnou interpretací, dále díla s ostatními tématy). Vzhledem k malému zájmu společnosti je práce pouze shrnutím základního materiálu - původním záměrem bylo ještě porovnání vojenských povídek v Bosně s jinými autory stejného žánru, i tyto části by však přesahovaly rámec bakalářské práce.
|
|
|
Naturalismus v povídkách Karla Šlejhara, Josefa Merhauta a Zikmunda Wintera.
VIKTURNOVÁ, Jitka
Diplomová práce se v první části zabývá realismem a naturalismem v Evropě i v českém prostředí. Druhá část je tvořena analýzou děl Černá pole, Kuře melancholik a Peklo. Teoretická část práce pojednává o proměnách podoby světa, vývoji kultury a literatury v devatenáctém století. Zaměřuje se především na vývoj realismu a naturalismu v českém prostředí i v Evropě. Zvláštní pozornost věnuje práce v podkapitole o evropském naturalismu Émilu Zolovi, jeho životu a dílu. Zástupci české naturalistické orientace, jimž je věnována hlavní pozornost, jsou Josef Merhaut, Josef Karel Šlejhar a Zikmund Winter. Analytickou část diplomové práce tvoří naratologické analýzy děl Černá pole, Kuře melancholik a Peklo, v nichž je věnována primární pozornost naturalistickým motivům.
|
|
|
Jazyk a styl českých překladů románů Émila Zoly
Houbová, Pavlína ; Mareš, Petr (vedoucí práce) ; Andrlová Fidlerová, Alena (oponent)
Cílem této práce je srovnávací analýza českých překladů vybraných románů Émila Zoly. První kapitola pojednává o naturalismu a hlavních francouzských osobnostech, které jsou s naturalismem spojovány. Druhá kapitola podává shrnutí teoretických poznatků o překladu, přičemž čerpá primárně z teorií českých a slovenských. Třetí kapitola poskytuje analýzu českých překladů a pokouší se podat kritický pohled na užitá překladatelská řešení. V závěru následuje shrnutí poznatků získaných při analýze a jejich kritické zhodnocení.
|
|
|
Dědictví filosofického behaviorismu: pojem mysli bez myslí
Soutor, Milan ; Kolman, Vojtěch (vedoucí práce) ; Hill, James (oponent)
Práce se v nuje epistemologickému problému jednoty na pozadí vývoje filosofie Bertranda Russella. Nejprve se zabývám naivním realismem, který Russell p ijal od G. E. Moora, kde krom argument proti idealismu p edstavuji p edevším doktrínu objektivní jednoty propozice. V druhé kapitole rozebírám d vody, které Russella dovedly k opušt ní naivn realistického východiska a vypracování mnohorela ní teorie soudu. Tuto teorii Wittgenstein ale ukázal jako neschopnou vy ešit problém syntetické jednoty soudu. Podle interpretace, kterou hájím, tato okolnost p im la Russella k radikálnímu odvratu od tradi ního epistemologického paradigmatu, podle kterého je esenciálním rysem mentálního fenoménu ítomnost v domí jako entity. Russellovým obratem k naturalismu se zabývám v poslední kapitole. Zvláštní pozornost v nuji regresivnímu argumentu, který p edložili v r zných verzích Moore, L. Wittgenstein a G. Ryle. Klí ová slova realismus, neutrální monismus, behaviorismus, jednota soudu, v domí
|
|
|
Od padlého anděla k blonďaté bestii: postavy prostitutek v Balzakově Lesku a bídě kurtizán a Zolově Naně
Fousová, Tereza ; Voldřichová - Beránková, Eva (vedoucí práce) ; Pohorský, Aleš (oponent)
Tématem práce je postava prostitutky ve francouzské společnosti 19. století tak, jak je zobrazena v dobových literárních dílech. V první části je popsána historie prostituce, od "posvátné" ve starověkém Řecku, až po její "zlatý věk" ve Francii 19. století. Úpadek mravů v tomto porevolučním období (důsledkem pádu náboženských a společenských tabu), znamenal velký nárůst prostituce a pohlavních chorob. Proto bylo nutné přijmout určitá legislativní a regulační opatření - reglementaci. Druhá část práce je věnována rozdílnému (romantickému a naturalistickému) zobrazení postavy prostitutky v literární tvorbě 19. století. Představitelem romantického pojetí kurtizány, dohnané k hříchu z nouze (mýtus "padlého anděla", jenž bude vykoupen láskou), je Honoré de Balzac se svým románem "Lesk a bída kurtizán". Protipólem romantického pojetí prostitutky je naturalistická bestie (obludné dravé zvíře, mytická trestající požíračka), která si sama vybírá toto nejstarší povolání jako prostředek k vykonání společenské msty. Představitelkou naturalistické prostitutky druhé poloviny 19. století je hrdinka románu Émila Zoly "Nana". Ve druhé, analytické, části práce je provedeno textové srovnání obou typů. Klíčová slova: prostituce, vykoupení, Balzac, Zola, romantismus, naturalismus.
|
|
|
Novel Thérese Raquin by Émile Zola and it's literary inspiration
Raatzová, Tereza ; Listíková, Renáta (vedoucí práce) ; Šuman, Záviš (oponent)
Anotační list Název diplomové práce: Thérèse Raquin dʼÉmile Zola et ses sources littéraires Klíčová slova: naturalismus, realismus, milostný trojúhelník, ženská hrdinka, žárlivost, vražda, femme destructrice, Tereza Raquinová, Magdalena Feratová, LʼAmoureuse comédie, Germinie Lacerteux, La Vénus de Gordes, Lʼassassinat du Pont-Rouge, Un mariage dʼamour, La Bête humaine, Émile Zola, frères de Goncourt, Charles Barbara, Adolphe Belot, Ernest Daudet, Abstrakt: Diplomová práce je především literárně komparační studií, zabývající se analýzou několika literárních děl, jež jsou předobrazem pro Zolův román Tereza Raquinová. Právě na jejich základě získal Zola základní námět svého pozdějšího románu. Rovněž je kladen důraz na analýzu následného vlivu románu Tereza Raquinová na další Zolovu literární produkci. Samotné komparaci románů předchází celkové zařazení Zolovy tvorby do literárně- historického kontextu doby. Cílem práce je především odhalení a přiblížení Zolovy fascinace ústředním tématem a hlavní hrdinkou románu Tereza Raquinová.
|
|
|
Kontrast života a smrti v díle J. K. Šlejhara
Krčálová, Tereza ; Heczková, Libuše (vedoucí práce) ; Mravcová, Marie (oponent)
Práce se zaměřuje na dílo J. K. Šlejhara ze dvou hledisek. Nejprve představuje Šlejharovo dílo v dobovém literárním kontextu jako výsledek syntézy nových literárních stylů, ve druhé části se věnuje textové analýze a rekonstrukci "uměleckého světa". V první části práce jsou představeny dobové diskuse, které měly přehodnotit a znovu teoreticky ozřejmit funkci umění s ohledem na nově se vyvíjející společnost a nové potřeby člověka. Uvádíme také reflexi v té době velmi aktivního přejímání nových vlivů z cizích literatur a kritické ohlasy realismu a naturalismu. Pro srovnání uvádíme dobové a současné studie pojednávající o díle J. K. Šlejhara, čímž chceme poukázat na měnící se požadavky literatury a umění a na proměnu vnímání literárního díla v časovém odstupu. Druhá část práce se věnuje textové analýze vybraných děl J. K. Šlejhara s použitím metodiky sémiologické literární vědy a rekonstrukce tzv. uměleckého světa autora. Takový přístup nám umožňuje vést paralely s ruskou literaturou 19. století, především s tvorbou N. V. Gogola a F. M. Dostojevského a odhalit styčné body jak v tvoření specifického uměleckého světa, tak v chápání duchovnosti. Klíčová slova: naturalismus, symbolismus, realismus, umělecký svět, duchovnost, tvar, ornament, estetično, smrt
|
host ::
RSS.